ikona.png
Narodila jsem se v Čechách, bydlím ve Skotsku.
Kdysi kamarádka mé kamarádky potřebovala do školy přeložit něco z němčiny. Nabídla jsem se, že jí pomohu, a ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že mě překládání baví. A tak vznikly tyto stránky...
Mám ráda zelenou barvu a miluji jedovaté rostliny. Mám jich plnou zahrádku a neustále řeším problém, že je moc malá a žádné další se mi tam už nevejdou...
Zajímám se o alchymii a mým snem je naučit se extrahovat jedovaté sloučeniny z rostlin. Hodiny lektvarů by rozhodně patřily k mým nejoblíbenějším :)
Kromě ISEM překládám i Kámen manželství - pod jiným nickem, ale jsem to pořád já :) odkaz najdete v rubrice Odkazy
HG-SS.jpg
obrázek v záhlaví (c) SeverusSnapesAngel
Humans need fantasy to be human. (Death)
People must believe in things that aren't true. How else can they become? (Death)
Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Nebo použijte RSS kanál
Autorka: WatchersGoddess
Link na originál: https://www.fanfiction.net/s/3585313/56/
Souhlas s překladem: Ano
Žánr: Romantika/Drama
Věkové omezení: od 18 let
Pár: HG/SS
Překlad: dvemuchomurky
Betaread: nebetováno
 
 
ooOoo.
 
Zdálo se, že slunce zapadlo za obzor mnohem později než obvykle, a že trvalo delší dobu, než mohla Hermiona odejít na večeři. Měla v úmyslu jít potom rovnou k jezeru. Doufala, že Ginny má pro ni opravdu dobré vysvětlení, proč se poslední dobou chovala tak divně.

Venku bylo chladno a jasno. Hermiona zavrtěla hlavou nad tím, jak letošek rychle uběhl. Brzy bude muset vyplnit přihlášku na univerzitu. Ta, kterou si vybrala, naštěstí patřila mezi těch několik, které se zaměřovaly na magii.

Od té doby, co tak úzce spolupracovala se Severusem, toužila zaměřit se v dalším studiu na přípravu lektvarů. Ještě loni dávala přednost přeměňování a starodávným runám, ale Severusovi se podařilo v ní svým výjimečným způsobem probudit okouzlení lektvary. Hermiona zjistila, že umění přípravy lektvarů je často více hádankou, která čeká na vyluštění. To samotné jí stačilo jako důvod pro to, zvolit si tuto cestu.

Severusovi zatím o svých plánech neřekla a ani neřekne, dokud ji nepřijmou. Viděla náznaky, že by jí to chtěl vymluvit, protože by to považoval za krátkodobé vzplanutí zájmu díky situaci, v níž se nacházeli. Ne, postaví ho až před hotovou věc.

Jakmile prošla branou, která oddělovala vnitřní nádvoří od zbytku pozemků, rozeznala u jezera Ginninu postavu. Na večeři ji neviděla, a tak přidala do kroku.

"Ahoj," pozdravila svou kamarádku, která se vylekaně otočila.

"Musíš se tak plížit?" vydechla Ginny.

Hermiona se omluvně zatvářila. "Omlouvám se." Ginny jen mávla rukou. "Takže, co se děje?" pokračovala Hermiona.

Obě se daly do chůze. Hermiona si všimla, že Ginny téměř ochranně zkřížila ruce na hrudi. Připomnělo jí to ji samotnou, když ne tak dávno tady sama přemýšlela.

Doufám, že její problém není tak vážný.

"Myslím, že jsem těhotná, Miono," řekla potichu Ginny a útrpně se na ni podívala.

Kéž by to tak bylo...

Hermiona ji chvíli překvapeně sledovala. "Ty jsi co?" zeptala se šokovaně, když konečně zase našla hlas.

Ginny bezradně pokrčila rameny. "Nejsem si jistá, protože to není ještě tak dlouho..." Třesoucí se rukou si promnula čelo. "Zapomněla jsem si vzít ten zatracený antikoncepční lektvar. Skutečně by ho měl někdo upravit tak, aby měl neomezené působení." Vztek, který měla pravděpodobně sama na sebe, zmizel s jejími posledními slovy.

"Zapomněla? To myslíš vážně? Na něco takového se nezapomíná!"

"Neříkej. Na tohle jsem už taky přišla!" Zamávala rozčileně rukama. "Ale bylo to tak... hmm... a já jsem pak prostě... chápeš, ne?" Než domluvila, byla v obličeji úplně rudá, a s barvou jejích vlasů to kolidovalo stejně jako u Rona.

Hermiona ji sledovala s napůl otevřenými ústy. "To jako úplně vážně?"

Ginny si rukama projela vlasy. "Mezi mnou a Harrym od posledního boje nic nebylo. Dokonce i k polibkům jsem ho musela přemlouvat!" Dramaticky přitom protočila oči. "A potom po Vašem posledním setkání přišel do společenské místnosti, vzal mě za ruku a odtáhl mě přes půlku hradu do komnaty nejvyšší potřeby. A začal mě svlékat! Vážně si myslíš, že jsem v tu chvíli měla myšlenky na nějaký lektvar?"

Hermiona zrudla. Očividně nebyla jediná, kdo po výletě do Harryho mysli musel nějak... uvolnit energii. Naštěstí ona na antikoncepci myslela. Raději si ani nedomýšlela, kdyby...

"Ehm...," vymáčkla nakonec ze sebe a pokusila se navázat na jejich hovor. "Ví o tom Harry?"

Ginny zavrtěla hlavou. "Řekla jsem mu, že jsem na to myslela. Jinak bych musela nejspíš čekat dalšího půl roku. Ale myslím, že něco tuší. Momentálně ho nesnesu ve své blízkosti. Mám pořád pocit, že je na mně něco jinak a že si toho všimne."

Hermiona přikývla a soucitně položila ruku na její paži. "Co budeš dělat?" zeptala se. Když se Ginny snažila nenápadně vykroutit, rychle ji stáhla.

"Omlouvám se, já... právě teď nesnesu ničí dotyk," omluvila se potichu.

"To je v pohodě."

"Miono, potřebuju tvoji pomoc! Existuje nějaký lektvar, který by zabránil otěhotnění?" Ginny se na ni podívala s vlhkýma očima.

"Já... já nevím... Nechceš zajít raději za madame Pomfreyovou?" Hermiona nejistě přešlápla z jedné nohy na druhou.

"U Merlina, ani náhodou!" vyděsila se Ginny a zbledla. "Moc dobře zná mámu a tátu, okamžitě by jim to řekla. Hermiono, nemůžu za ní jít!" V panice ji chytila za ruce. Podle jejího silného stisku Hermiona poznala, že má obrovský strach.

"Dobře, dobře... uklidni se. Takže nemyslíš, že by to tvoji rodiče přijali nějak rozumně? Zatím přece není vůbec jisté, že jsi těhotná. A jak stará byla tvoje mamka, když se narodil Bill?"

Ginny se hystericky zasmála. "Tohle se jako argument použít nedá. Máma mi zakroutí krkem po tom nekonečném rozhovoru o sexu a těhotenství, který se mnou vedla. A víš, jak mi táta říká, když jsem doma?" Hermiona zdvihla tázavě obočí. "Říká mi myško."

V nastalém tichu se Hermiona snažila interpretovat významný pohled své kamarádky.

"Copak to nechápeš? Jestli zjistí, že mám sex, bude konec se sympatiemi vůči Harrymu. U jeho synů to bylo skvělé a udělalo to dojem. První přítelkyně, paráda! U mně to vyústí ve výprask řemenem."

"Ginny, teď ale trochu přeháníš," poznamenala opatrně Hermiona.

"Na to raději nebudu spoléhat." Zrzka kategoricky odmítla o této možnosti dále diskutovat.

"Dobře. Nemůžeme jít za madame Pomfreyovou..." Na nemocnici Sv. Munga mohly také rovnou zapomenout, protože bylo nemyslitelné, aby dvě studentky nepozorovaně opustily školní pozemky - i kdyby je doprovázel Severus. Hermiona se zhluboka nadechla. Celá ta záležitost se jí ani v nejmenším nelíbila. Ale co by měla udělat, aby Ginny pomohla? Copak si celou dobu nepřála, aby jí konečně řekla, co ji trápí? A teď si s tím musí nějak poradit.

Ginny si odhrnula vlasy z tváře a několikrát se zhluboka nadechla. "Z téhle nejistoty se nejspíš zblázním!"

Hermiona ji chytla za ruku a zabránila jí tak pokračovat v chůzi. "Nejdřív se uklidni! Půjdu do sklepení a uvidím, co zjistím. Severus má obrovskou knihovnu, jsem si jistá, že v ní něco najdu." Ginny jí chtěla s panickým pohledem v očích odporovat, ale Hermiona rozhodně pokračovala: "Neboj, nic mu neřeknu. Můžu téměř nerušeně pracovat v laboratoři a nemyslím, že budu mít nějaké problémy s vařením lektvaru."

Ginny si ulehčeně oddechla. "Díky, Miono!" pozvdechla si a zavřela na chvíli oči.

"Nemůžu říct, že to dělám ráda. Běž teď do společenské místnosti a počkej tam na mě. Pokusím se něco najít a dám ti vědět."

Hermioně se nelíbilo, že ukončila jejich rozhovor tak náhle, ale bylo jí jasné, že si nemůže dovolit ztrácet čas, pokud nechce, aby šla Ginny na potrat.

"Dobře," řekla Ginny tichým hlasem a vypadala strašně křehce, když se otočila a zamířila k hradu.

ooOoo

O pár minut později stála Hermiona před Severusovými dveřmi a nejistě zaklepala. Ze všech sil se pokusila skrýt své starosti, protože pokud se nic z toho neměl Severus dozvědět, musela to zahrát opravdu dobře. Jenže když otevřel, jakékoliv hraní se někam vypařilo.

Co to...?

Severus měl na sobě úzké černé kalhoty, které předtím viděla jen na jezdcích na koni a které na něm zvýrazňovaly jeho svalnaté nohy takovým způsobem, že se jí dělalo slabo v kolenou. Byl obutý v černých holínkách do půli lýtek, a když jí pohled stoupal po jeho postavě nahoru, všimla si, že i zbytek oblečení je jezdecký. Hermiona několikrát zamrkala, když očima doputovala k jeho vlasům, pevně svázaným do uzlu.

"Hermiono!" řekl překvapeně a ustoupil na stranu. "Vůbec jsem s tebou nepočítal."

Hermiona ze sebe dostala několik neidentifikovatelných zvuků, které - spolu s tím, že zůstala stát v chodbě - způsobily, že se zamračil.

"Chceš vstoupit nebo dáváš přednost zůstat stát venku?" zeptal se a Hermiona se dala toporně do pohybu.

"Ty jezdíš na koni?" zeptala se nakonec užasle a sledovala, jak si sám sebe prohlédl.

"Samozřejmě že ano. Myslela sis, že mám ve Scarborough koně jen kvůli pěkné podívané?" řekl Severus se zdviženým obočím.

Hermiona otevřela ústa, aby odpověděla, ale pak je zase zavřela. Nakonec po pár vteřinách zavrtěla hlavou. "Ne, samozřejmě že ne," odvětila. Teprve teď v tom zahlédla svoje štěstí. Když půjde Severus jezdit, nebude ji kontrolovat v laboratoři. "Chystal ses jít jezdit?"

Severus si tiše pozvdechl. "Ano. Předtím jsem to nestihl a Martin nemůže koně v úterý nechat proběhnout. Ale přiznávám, že v noci jezdím moc rád."

"Ach, no tak potom... Nebude ti vadit, když budu chvíli bádat a použiju tvou laboratoř?" zeptala se jakoby mimochodem.

Severus zavrtěl hlavou. "Nebude. Klidně tu pracuj, už se tu dobře vyznáš. Ale myslel jsem, že ses chtěla dneska učit?" zeptal se po krátké pauze a připomněl jí tak sovu, kterou mu odpoledne poslala.

"Původně ano, ale pak mě něco napadlo a já bych to ráda vyzkoušela." Podívala se mu do očí a když neuhnula pohledem, přesvědčilo ho to, že mluví pravdu.

"Ale nebuď tu moc dlouho!" přikázal jí a krátce políbil. Tak to aspoň plánoval, ale Hermiona si ho přitáhla k sobě a jejich polibek prohloubila.

"Vezmeš mě příště s sebou?" zeptala se s prosebným výrazem v očích.

Severus přimhouřil oči. "Budu o tom přemýšlet," odpověděl nakonec a naposledy přitiskl své rty na její, než za ním zapadly dveře.

Hermiona ještě chvíli stála se zasněným pohledem a zírala na dveře - takové oblečení by se mělo na mužích jako Severus zakázat. Pak se vytrhla ze zamyšlení a cílevědomě přešla ke knihovně. Musela si pospíšit.
25.04.2018 14:02:39
dvemuchomurky
Rozbouřené moře 3.jpg
Robert Frost
ONCE BY THE OCEAN

The shattered water made a misty din.
Great waves looked over others coming in
And thought of doing something to the shore
That water never did to land before.
The clouds were low and hairy in the skies,
Like locks blown forward in the gleam of eyes.
You could not tell, and yet it looked as if
The shore was lucky in being backed by cliff,
The cliff in being backed by continent;
It looked as if a night of dark intent
Was coming, and not only a night, an age.
Someone had better be prepared for rage.
There would be more than ocean-water broken
Before God's last "Put out the light" was spoken.
Rozbouřené moře 1.jpg
(c) dvemuchomurky alias larkinh
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one