ikona.png
Narodila jsem se v Čechách, bydlím ve Skotsku.
Kdysi kamarádka mé kamarádky potřebovala do školy přeložit něco z němčiny. Nabídla jsem se, že jí pomohu, a ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že mě překládání baví. A tak vznikly tyto stránky...
Mám ráda zelenou barvu a miluji jedovaté rostliny. Mám jich plnou zahrádku a neustále řeším problém, že je moc malá a žádné další se mi tam už nevejdou...
Zajímám se o alchymii a mým snem je naučit se extrahovat jedovaté sloučeniny z rostlin. Hodiny lektvarů by rozhodně patřily k mým nejoblíbenějším :)
Kromě ISEM překládám i Kámen manželství - pod jiným nickem, ale jsem to pořád já :) odkaz najdete v rubrice Odkazy
HG-SS.jpg
obrázek v záhlaví (c) SeverusSnapesAngel
Humans need fantasy to be human. (Death)
People must believe in things that aren't true. How else can they become? (Death)
Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Nebo použijte RSS kanál

Autorka: WatchersGoddess

Link na originál: https://www.fanfiction.net/s/3585313/65/

Souhlas s překladem: Ano

Žánr: Romantika/Drama

Věkové omezení: od 18 let

Pár: HG/SS

Překlad: dvemuchomurky

Betaread: nebetováno

  

ooOoo

 

“Slečno Grangerová, slyšela jste někdy o Torpeo spiritus?”

 

Hermiona zavrtěla hlavou.

“To jsem si myslela.” Madame Pomfreyová se tetelila radostí. “Toto kouzlo je v lékouzelnictví mistrovským dílem. Jde o to, že pacient, který není z různých důvodů schopný zásobovat své tělo dostatečným množstvím kyslíku, může tak činit skrze jiného člověka. Tím, že vy budete dýchat, budete zároveň zásobovat kyslíkem pacientovo tělo.”

Hermiona vydechla úžasem. “Páni!”

Madame Pomfreyová přikývla. “Protože váš pacient bude na vás zcela závislý, je důležité, abyste dýchala klidně a zhluboka. Pokud byste panikařila a dýchala zrychleně, vaše vlastní tělo by nedostávalo dostatek kyslíku a dříve nebo později byste vy i pacient skončili v bezvědomí.”

Hermiona přikývla a už teď cítila, jak je nervózní. Existence kouzel, která jsou založená na klidu, představovala pro ni nepříjemné zjištění.

“Ukážu vám, jak to kouzlo funguje. Zadržte dech, drahá!”

Hermiona se na ni překvapeně podívala a na chvíli zaváhala, ale když jí madame Pomfreyová důrazně pokynula rukou, poslechla ji. S nepříjemným pocitem okolo žaludku se zhluboka nadechla, ale už nevydechla.

Lékouzelnice chvíli počkala, pak vytáhla hůlku a významně si odkašlala. Hermiona cítila, jak se jí zrychlil tep a její tělo ji začalo nutit k nadechnutí. Zatím to však mohla ještě chvíli vydržet.

Torpeo spiritus!” řekla madame Pomfreyová zřetelně a hůlkou obkreslila ve vzduchu velký oblouk.

Hermioně se překvapením rozšířily oči. Nutkání se nadechnout zmizelo. Zároveň si všimla, že lékouzelnice nyní dýchá zhluboka a jaksi namáhavěji, ale přesto mohla úplně normálně mluvit. “Vidíte, nyní vůbec nepotřebujete dýchat. Fascinující, že ano?”

Hermiona jen přikývla. Nebyla si jistá, jak by kouzlo působilo, kdyby plýtvala vzduchem na mluvení.

Finite incantatem!” Lékouzelnice ukončila kouzlo a Hermiona si oddechla, že smí opět sama dýchat. Také se zdálo, že i madame Pomfreyová je ráda, že nemusí dýchat za dva. “Je to trochu namáhavé, ale dá se to vydržet. Pokud zůstanete v klidu!”

“Budu si to pamatovat,” slíbila Hermiona.

“Dobře. A teď vy!”

Hermiona přikývla a ještě jednou zadržela dech, tentokrát však z jiného důvodu. Potom mávla hůlkou tak, jak předtím viděla madame Pomfreyovou, a vyslovila formuli.

Bylo to, jako by se během jediné vteřiny ocitla v pokoji s vydýchaným vzduchem. Její dech se téměř automaticky prohloubil a prodloužil, srdeční tep se zrychlil a začaly se jí potit ruce. Celé jí to připomínalo počátek panického záchvatu, a tak jí stálo dost úsilí zůstat v klidu. S rozšířenýma očima se chytila okraje stolu a pevně ho sevřela. Když se objevila mírná závrať, těžce polkla.

“Jen klid,” přikázala jí madame Pomfreyová a využila tak vzduch, který předtím nabrala do plic. Hermiona namáhavě přikývla a pokračovala s nádechy. 

Postupem času nepříjemný pocit zmizel. Její plíce si očividně zvykly na to, že nyní zásobují kyslíkem dvě těla. Na tváři se jí pomalu rozlil úsměv.

Madame Pomfreyová spokojeně přikývla a Hermiona v tom viděla znamení, že může kouzlo ukončit. “Vynikající, opravdu vynikající!” rozplývala se madame Pomfreyová, jen co začala sama dýchat. “Nepřemýšlela jste někdy, že byste se vyučila lékouzelnicí?”

Hermiona zrudla. “No, vlastně jsem měla v úmyslu studovat lektvary,” odpověděla obezřetně. 

Lékouzelnice se zatvářila zklamaně. “Ano, ano, vy nám raději dodáváte pacienty, než abyste se o ně starala.” Svá slova doprovodila přátelským mrknutím. “Nuže dobrá, na každý pád je dobré, že jste se první část celého procesu naučila tak rychle. Vyzkoušejte si ho ještě jednou nebo dvakrát, než se dostanete k vážnému případu.”

“To udělám,” slíbila Hermiona.

“Druhou částí je znovu aktivovat výrobu červených krvinek. Nejlepší je toto kouzlo provést, až když jste si jistá, že účinky lektvaru pominuly. Formule zní Instigo cruentusa není třeba ji příliš trénovat. Nemohu vám to ukázat, protože pak by ve vaší krvi bylo příliš mnoho erytrocytů a to není vůbec příjemné.” Lékouzelnice na ni znovu mrkla.

“Instigo cruentus,” opakovala potichu Hermiona, aby si zapamatovala správnou výslovnost. “A to je všechno?”

“Myslím, že na začátek ano. Přesto všechno se jedná pouze o první pomoc a nemohu dost dobře zdůraznit, že příjem tohoto lektvaru by se neměl uskutečnit bez lékařského dozoru. Musíte dávat opravdu dobrý pozor na to, zda nenastaly nějaké nepředvídatelné potíže. Pokud by se tak stalo, musíte svou oběť vzít okamžitěke zkušenému léčiteli!”

Hermiona vzdala svůj další pokus zjistit, co přesně nyní lékouzelnice zamýšlela, a přikývla. “Můžete mi věřit, že budu dávat velký pozor. Moje… oběť… se vážně ani jednou nepřiblíží k většímu nebezpečí.”

Ne, pokud tomu budu moci zabránit.

Madame Pomfreyová si odfrkla. “Bylo by hloupé za těchto okolností předpokládat, že nehrozí žádné nebezpečí. Možná se jedná o kontrolované nebezpečí, ale pořád tu je určité riziko.”

Kontrolované riziko…

Nenáviděla to. “Nedělám to dobrovolně, madame Pomfreyová. Ani v nejmenším se mi nelíbí, že musím někoho vystavit nebezpečí, ale žádná jiná možnost neexistuje! Už jsem vyzkoušela úplně všechno. Je mi to opravdu líto.” Hermiona se postavila a toporně kráčela ke dveřím. Tam se však zastavila, přinutila se ke klidu a otočila se. “Mockrát Vám děkuju za pomoc, madame Pomfreyová.”

Hermionin výbuch způsobil lékouzelnici mírný šok. Zírala na ni s rozšířenýma očima a pootevřenými ústy a nakonec jen netečně přikývla. Hermiona se o to vůbec nestarala a odešla.

ooOoo

Po večeři se Hermiona vydala do sklepení. Zvládnutí její úlohy v celém plánu bylo pro ni dostatečnou motivací k tomu, aby napravila napětí mezi ní a Severusem.

Byla však kvůli tomu nervózní a doufala, že se Severus nebude držet toho, že mu nevěřila. Ačkoliv ona by to tak neoznačila. Měl prostě pravdu a to by ho mělo těšit, místo aby jí měl za zlé, že provedla vlastní výzkum.

Severus ji nepozdravil, když jí otevřel dveře, ustoupil ale stranou a nechal ji vejít. Hermiona to viděla jako první malý úspěch a několikrát se zhluboka nadechla.

Zachovej klid…

Otočila se k němu a ve chvíli, kdy chtěl něco říct, zdvihla ruku a umlčela ho. “Nic neříkej, chci ti něco ukázat!” 

Severus skepticky naklonil hlavu a zkřížil ruce na hrudi, přesto jeho postoj dával najevo, že je na to zvědavý.

“Zadrž dech!” přikázala mu, čímž ho zmátla.

“Hermiono, co…”

“Prostě to udělej!” přerušila ho a chvíli s ním vedla souboj v zírání, než si povzdechl a poslechl ji.

Hermiona se kousala do rtu, zatímco ho sledovala, jak zůstal poslušně stát uprostřed místnosti a zadržel dech. Zároveň jí malý hlásek našeptával, že by jí měl tohle kouzlo demonstrovat stejným způsobem.

Když se přesvědčila, že nedýchá, mávla hůlkou a nervózně zamumlala: “Torpeo spiritus!”

Už předem se připravila na pocit paniky, a tak tím teď nebyla zaskočená. Začala zhluboka a klidně dýchat a po tváři se jí rozlil úsměv, když viděla, že se Severusovy oči rozšířily překvapením. “Myslím, že našemu plánu už nestojí nic v cestě,” řekla s námahou a napjatě sledovala jeho reakci.

Na každý pád zareagoval jinak, než čekala. Severusův dech se zrychlil a pak začal namáhavě supět a chytil se za krk. “Ukonči to!” vydechl s posledním vzduchem, který mu v plicích ještě zbyl a volnou rukou hledal opěradlo židle.

“Uklidni se!” Hermiona dostala skutečný strach a popošla k němu o pár kroků. Mohla doslova cítit, jak jí připadá těžké dýchat.

“Ukonči to!” zasípal a podíval se na ni tak vztekle, až se vyděsila.

Finite incantatem!”

Severus ulehčeně zalapal po dechu, zatímco rukou křečovitě svíral židli.

“Severusi, co…” začala a ani si neuvědomila, že použila stejná slova jako on před chvílí. Ani se neodvážila se ho dotknout, přestože by to udělala velice ráda.

“Ven!” poručil jí monotónním hlasem.

“Co?” Hermionu jeho příkaz zaskočil, a tak její otázka zněla spíš jako polekaný výkřik než jako skutečné slovo.

“Ven! Jdi pryč!” vyštěknul na ni podrážděně Severus a ukázal na dveře.

Hermiona se dívala s bušícím srdcem do jeho černých očí. Nutkání ho neposlechnout bylo velké, ale hněv a něco, co nedokázala identifikovat, ji přimělo se beze slova otočit a zabouchnout za sebou dveře.
 
15.11.2019 22:17:54
dvemuchomurky
Rozbouřené moře 3.jpg
Robert Frost
ONCE BY THE OCEAN

The shattered water made a misty din.
Great waves looked over others coming in
And thought of doing something to the shore
That water never did to land before.
The clouds were low and hairy in the skies,
Like locks blown forward in the gleam of eyes.
You could not tell, and yet it looked as if
The shore was lucky in being backed by cliff,
The cliff in being backed by continent;
It looked as if a night of dark intent
Was coming, and not only a night, an age.
Someone had better be prepared for rage.
There would be more than ocean-water broken
Before God's last "Put out the light" was spoken.
Rozbouřené moře 1.jpg
(c) dvemuchomurky alias larkinh
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one