ikona.png
Narodila jsem se v Čechách, bydlím ve Skotsku.
Kdysi kamarádka mé kamarádky potřebovala do školy přeložit něco z němčiny. Nabídla jsem se, že jí pomohu, a ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že mě překládání baví. A tak vznikly tyto stránky...
Mám ráda zelenou barvu a miluji jedovaté rostliny. Mám jich plnou zahrádku a neustále řeším problém, že je moc malá a žádné další se mi tam už nevejdou...
Zajímám se o alchymii a mým snem je naučit se extrahovat jedovaté sloučeniny z rostlin. Hodiny lektvarů by rozhodně patřily k mým nejoblíbenějším :)
Kromě ISEM překládám i Kámen manželství - pod jiným nickem, ale jsem to pořád já :) odkaz najdete v rubrice Odkazy
HG-SS.jpg
obrázek v záhlaví (c) SeverusSnapesAngel
Humans need fantasy to be human. (Death)
People must believe in things that aren't true. How else can they become? (Death)
Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Nebo použijte RSS kanál

Inter Spem Et Metum (Mezi nadějí a strachem)

V tu chvíli Fawkes pronikavě zavřískal a upoutal tím její pozornost. Jeho žlutavé oči se blyštěly, jako by v nich hořel oheň. Hermiona se na něj upřeně dívala a najednou se do ní jako horké vlny začaly vlévat naděje a víra, aby se nakonec usadily v její hrudi.
Měla by se radovat, že jí chce o sobě říct víc, vážně by měla. Ale neměla z toho dobrý pocit. Jako by to dělal proti svému svědomí a především proti své vůli.
"Chvíle, kdy to budeme moci provést, bude trvat velmi krátce... Doufám, že ji Harry včas rozpozná," řekl ustaraným tónem profesor Brumbál. Poprvé si Hermiona naplno uvědomila, jak moc ředitel ve své nové formě existence trpí. Měl by být tam venku s nimi a čelit Voldemortovi.
Harry přikývl, ale nezdál se být přesvědčený. "Ten plán se mi líbí čím dál tím míň," zamumlal a Hermiona sklopila oči.
Bývalý ředitel zamyšleně těkal očima po ředitelně a teprve po chvíli přikývl.
"Myslím, že jste odvedla skvělou práci. Nevyznám se v lektvarech tak dobře jako Severus, ale máte mé požehnání. Předložte mu svůj návrh a on vám už řekne, jestli bude vhodný, jak si to myslím já."
"Obávám se, že tomuhle nikdy neporozumím, Hermiono. Zabil Brumbála, a nejen to. A bude i nadále zabíjet lidi. Nemůžu pochopit, proč mu pomáháš."
To nebylo příliš povzbuzující, ale vždycky si říkala, že Harry si musel přinejmenším dělat starosti. Jinak by nesouhlasil s tímhle rozhovorem.
Teprve když dopověděla, pochopila, co to znamená, a musela nasucho polknout. Netoužila vůbec vědět, jak to bude přesně působit. Tímhle lektvarem budou muset zničit Voldemortovo tělo, to jí došlo, ale spalování nebyl ten způsob, na který by ji napadlo pomyslet.
Několikrát se zhluboka nadechla a ignorujíc své třesoucí se ruce uchopila okraj myslánky. Její povrch byl drsný a ona několik vteřin vnímala pouze nerovnosti kamene, jako kdyby se potřebovala ujistit, že tu skutečně sedí a dělá to, co dělala vždycky.
"Teď se dostáváme k té zajímavější části plánu. Vyprávěl vám někdy Harry o tom, co se stalo na hřbitově?"
Hermiona v zamyšlení nakrčila čelo.
"A to jste mi to nemohl říct rovnou?" Představa, že by měla ještě jednou běžet přes celou školu, se jí vůbec nelíbila. Začínala si připadat jako poštovní sova a v její hrudi se zvedla vlna soucitu s Hedvikou, Papušíkem a dalšími opeřenými pomocníky.
Ginny se začala znovu chichotat, když Hermiona s křivým úsměvem vrtěla hlavou.
"Přede mnou se nemusíš stydět, Miono. Myslím naprosto vážně, když říkám, že tě dokážu pochopit, když se jedná o něj," řekla se shovívavým pohledem.
Na chvíli zavřela oči a trochu se na židli sesunula. Až dosud doufala, že se odpovědi na tuto otázku vyhne, neboť Snape obvykle vyžadoval odpovědi na to, co ho zajímalo, okamžitě.
Ovládla ji panika a po tváři se jí rozeběhly slzy. Horečnatě začala přemýšlet, co by měla dělat. Pokud jí bylo známo, v bezprostřední blízkosti nebyl nikdo, koho by mohla zavolat. Bude tu sedět a zemře mučivou smrtí.
Klekla si a poslední metr k němu přelezla po kolenou. "Pane, co se stalo?" zeptala se a uchopila ho za ruku. Snape zavřel oči a znovu zachroptěl.
Hermiona vyděšeně vyjekla a uskočila na stranu, takže ji kouzlo minulo. S divoce bušícím srdcem se ohlédla a viděla, jak narazilo do stromu. "Mdloby na tebe!" vykřikla na obranu, ale Lupin její kouzlo vychýlil jiným směrem.

"Kdysi mi rozhovory s vámi dodávaly odvahu," vysvětlila nakonec.
Profesor Brumbál sklopil zdrak. "Je mi líto, že momentálně vám nemohu sdělit moc věcí, které by vám dodaly odvahu."

Hermiona se pousmála. Pak se k němu přitiskla a zhluboka se nadechla, skoro jako kdyby mohla zase po hodně dlouhé době volně dýchat. „Tak moc jsi mi chyběl,“ opakovala myšlenku, která se jí právě teď zdála nejdůležitější.
Hermiona šla do vývrtky. Slyšela slova, kterými začal a která mohla končit jen omluvou. Jenže tohle vysvětlení nepřijme. „Ty jsi ale bastard, Severusi.“ Odmlčela se a nechala svou nadávku zapůsobit. „Ale jsi čestný bastard. Poznáš, kdy jsi zašel příliš daleko. A víš, kdy se sluší se omluvit.“
"Co ode mě chceš, Hermiono?" zeptal se slabým hlasem a Hermiona zavřela na chvilku oči, když ji oslovil křestním jménem.
Byl to nakonec on, kdo s povzdechem sklopil zrak a rukama se opřel o stůl. "O čem jste přemýšlela, slečno Grangerová?"
Rozbouřené moře 3.jpg
Robert Frost
ONCE BY THE OCEAN

The shattered water made a misty din.
Great waves looked over others coming in
And thought of doing something to the shore
That water never did to land before.
The clouds were low and hairy in the skies,
Like locks blown forward in the gleam of eyes.
You could not tell, and yet it looked as if
The shore was lucky in being backed by cliff,
The cliff in being backed by continent;
It looked as if a night of dark intent
Was coming, and not only a night, an age.
Someone had better be prepared for rage.
There would be more than ocean-water broken
Before God's last "Put out the light" was spoken.
Rozbouřené moře 1.jpg
(c) dvemuchomurky alias larkinh
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one