ikona.png
Narodila jsem se v Čechách, bydlím ve Skotsku.
Kdysi kamarádka mé kamarádky potřebovala do školy přeložit něco z němčiny. Nabídla jsem se, že jí pomohu, a ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že mě překládání baví. A tak vznikly tyto stránky...
Mám ráda zelenou barvu a miluji jedovaté rostliny. Mám jich plnou zahrádku a neustále řeším problém, že je moc malá a žádné další se mi tam už nevejdou...
Zajímám se o alchymii a mým snem je naučit se extrahovat jedovaté sloučeniny z rostlin. Hodiny lektvarů by rozhodně patřily k mým nejoblíbenějším :)
Kromě ISEM překládám i Kámen manželství - pod jiným nickem, ale jsem to pořád já :) odkaz najdete v rubrice Odkazy
HG-SS.jpg
obrázek v záhlaví (c) SeverusSnapesAngel
Humans need fantasy to be human. (Death)
People must believe in things that aren't true. How else can they become? (Death)
Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Nebo použijte RSS kanál

Chybějící scéna ke kapitole 11 - 2/2

Autorka: WatchersGoddess
Link na originál: http://www.fanfiction.net/s/3873268/11/
Souhlas s překladem: Ano
Překlad: dvemuchomurky
Betaread: nebetováno

 

ooOoo

Setkání Smrtijedů, o němž Severus předem Hermionu informoval (kapitola 11)

 

Dnes svolal Temný pán jen své nejbližší věrné. A vzhledem k tomu, že kromě něj byli přítomni pouze Malfoyovi, ptal se Severus sám sebe, co tady vlastně dělá. Nebo, což bylo mnohem zajímavější - co tady dělá Draco?

Poprvé od té doby, co se Voldemort vrátil, byl Severus rád za to, že maska skrývá výraz jeho obličeje. Draco byl jediným přítomným, jehož obličej byl vidět; Lucia a Narcisu poznal jen podle jejich vlasů, které se jim třepotaly v nočním větru.

Draco si ho neklidně prohlížel, zatímco čekali na příchod Pána Zla. Lucius musel jemu i Narcise zakázat, se Severusem mluvit. Žádný z nich se o to ani jednou nepokusil. Severus s jistotou věděl, že ho Lucius podezřívá ze špionáže. Jenže neměl žádné důkazy, a to ho hrozně štvalo. Těžko se dalo uvěřit, že to byl on, kdo jako prví uvedl Severuse do užšího kruhu. Do té doby stál Severus v pořadí daleko za Luciem.

Vedle nich se z černé mlhy zhmotnila štíhlá vysoká postava. Severus si zakázal protočit oči. Temný pán miloval okázalé příchody, jako byl tento, přestože si vyžadovaly hodně síly. Využíval je pouze tehdy, když si byl jistý svou věcí.

Všechny čtyři hlavy se sklonily až k zemi a setrvaly v této pozici, dokud všichni zřetelně nezahlédli netrpělivé mávnutí rukou s pavoučími prsty.

„Jistě se ptáte, proč jsem dnes zavolal pouze vás," začal Voldemort a díval se přitom na Lucia. „Vlastně docela lituji, že se setkání koná na tomto místě. Původně mělo být na Malfoy Manor. Narcisa by jistě ráda přikázala domácím skřítkům, aby připravili vynikající hostinu."

Lucius se upřeně díval na místo vedle Voldemortovy brady. Severus potlačil odfrknutí. Malfoy se nikdy neodvážil pohlédnout Pánovi Zla přímo do očí.

„Někdy jindy, Lucie. Chtěl jsem vidět tvého syna v jemu neznámém prostředí." Podíval se na Draca, který se mu klaněl v přehnaném gestu.

„Jsem vám k službám," zamumlal.

Severus svraštil čelo. Draco byl příliš mladý na to, aby byl přijat mezi Smrtijedy. Temný pán ještě nikdy neudělal výjimku, protože mladí lidé s minimem zkušeností měli tendence ztrácet nervy. A Draco určitě nebyl jiný, spíše naopak. Přesto mlčel. Protože cokoliv Voldemort plánoval, nebylo v jeho silách, aby ho od toho odradil.

„Velice jsem uvítal, když jsi pro tento úkol svolil využít svého syna, Lucie. Nabízí nám opravdu skvělou šanci, zejména protože bych nerad ohrozil Severusovo vynikající postavení."

Pohledy ostatních se na chvíli obrátily na lektvarového mistra, který jim otevřeně a bez bázně pohled vracel.

„Samozřejmě chápeš, že ho nyní nemohu oficiálně přijmout do našich řad," pokračoval nevzrušeně Voldemort. „Je příliš mladý. Přesto pokud úkol splní... no, uvidíme."

Severus se krátce zahleděl na Narcisu. Udivilo ho, že Dracovo zapojení do záležitostí Smrtijedů přijala tak klidně. Kdysi mu důvěrně sdělila, že udělá všechno pro to, aby svého syna udržela mimo. Doufal, že to splní. Přesto, jak se zdálo, neměla odvahu, vzepřít se svému muži. Což nic neměnilo na tom, že měla strach. Pevně sevřela hábit a pokaždé, když poryv větru zaskučel mezi stromy, lehce zakolísala. Vypadalo to, že nemá daleko do mdlob.

„Draco, jsi připraven udělat všechno pro splnění svého úkolu?" zeptal se Temný pán a vytrhl tak Severuse z jeho myšlenek.

„Ano, Pane."

„Jsi připraven zabít, se všemi důsledky?"

„Ano, Pane."

„Jsi připraven pomoci Temné straně k moci a postarat se o to, aby vláda nad kouzelníky a později i nad mudly přešla do mých rukou, abych dovedl Velkou Británii k čistokrevné budoucnosti?

„Ano, Mistře." Draco ani na okamžik neotálel s odpovědí.

„Dobře. To musí pro začátek stačit. Tvým úkolem je zabít Albuse Brumbála a předat vedení školy do rukou Severuse, a tím zároveň i do rukou Smrtijedů. Je mi jedno, jak to zařídíš. Postarej se jen o to, aby se to stalo."

Severusovy oči se nepatrně zvětšily. Musel si opravdu pospíšit, aby opět nasadil neutrální výraz, protože si ho začal Pán Zla pozorně prohlížet. Při tom mu uniklo, že Draco zdvihl hlavu a měšíční světlo ozářilo jeho bledý obličej. Severus byl přesvědčený, že ještě před chvílí vypadal líp.

„Udělám všechno, abych splnil úkol, Mistře," řekl dutým hlasem Draco, ale o to se Temný pán nestaral. Pouze spokojeně přikývl.

„Severusi, ty budeš jeho kontkatní osobou a budeš mě zpravovat o vývoji. Dej pozor na to, abys neohrozil svou pozici ve škole a v Řádu!"

Snape se znovu poklonil. „Ano, můj Pane." Jeho hlas byl hlubší než Dracův, a zdálo se, že to Narcisu vytrhlo ze strnulosti. Vydala ze sebe přidušený zvuk.

Voldemort to ignoroval. „To je prozatím všechno. Očekávám od vás absolutní mlčenlivost."

Monotóní „Ano, Mistře" zaznělo lesem a šířilo se mezi těsně u sebe stojícími kmeny. Pán Zla se otočil a odcházel. Při tom se zároveň stával stále více průhlednějším, dokud zcela nezmizel.

Severus se trochu uvolnil a postavil se. Setkání bylo překvapivě krátké, ale rozhodně si na to nebude stěžovat. Lucius si sundal masku a pronikavě se na něj podíval. „Jestli uděláš něco, co přivede Draca do nebezpečí…" pohrozil mu tichým hlasem.

„Lucie…" zamumlala Narcisa a uchopila svého muže za ruku. Když se na ni podrážděně podíval, o krok ustoupila.

„Vezmi Draca do Bradavic. Budu tě sledovat." Lucius sevřel paži své ženy a přitáhl si ji k sobě. Po krátkém, těžko definovatelném pohledu na svého syna je přemístil.

Severus se otočil na Draca a na chvíli nechal svůj mozek, aby si uvědomil úplný rozsah úkolu. Chtěl Draca chránit, přesně jak mu to kdysi Narcisa řekla. Kdyby nebyl Albusovým špionem, udělal by něco, aby Draca toho úkolu zbavil. Takhle mohl jen přihlížet a doufat, že se najde nějaké řešení.

„Pane?" oslovil ho Draco.

„Pojďme, pane Malfoyi," zavrčel a pevně sevřel jeho paži. Ani mu nedal možnost, aby se do Bradavic přenesl sám. Ve skutečnosti bude rychlejší, když je přemístí oba.

Když se přenesli, chtěl Draco jít přímo k plotu, který ohraničoval školní pozemky. Severus ho zadržel a uvalil na něj iluzorní kouzlo. „K čemu to je, pane?" zasyčel Draco. Tón jeho hlasu téměř zmařil zdvořilé oslovení.

„Jsme sledováni. Držte se těsně za mnou. Tak, aby vaše stopy v trávě nebyly vidět ani ze sovince." Poté, co tak ochotně upozornil Grangerovou na dnešní setkání, musel Draca kolem ní nějak propašovat. Už tak toho věděla až moc.

„Kdo nás sleduje?" zeptal se ho jeho chráněnec a zněl přitom o mnoho nadšeněji než předtím.

„To vás nemusí zajímat," odpověděl Snape a pohledem krátce zaletěl k sovinci. Protože věděl, že tam Grangerová je, věřil, že ji na tu vzdálenost uvidí. Nakrčil nos a otočil se zpět k hradu. Byla to opravdu příšerná situace, do níž ho Albus dotlačil.

„Přijďte zítra po večeři do mého kabinetu. Tam si o všem promluvíme."

Když došli ke vstupním dveřím, odstranil Severus iluzorní kouzlo. „A teď mi zmizte z očí, než vám strhnu nějaké body!"

Mladík se ušklíbl a rychlými kroky se vydal do sklepení. Snape se několikrát zhluboka nadechl a rukama si projel vlasy. Pak se vydal do ředitelny.

29.12.2012 22:31:33
dvemuchomurky
Rozbouřené moře 3.jpg
Robert Frost
ONCE BY THE OCEAN

The shattered water made a misty din.
Great waves looked over others coming in
And thought of doing something to the shore
That water never did to land before.
The clouds were low and hairy in the skies,
Like locks blown forward in the gleam of eyes.
You could not tell, and yet it looked as if
The shore was lucky in being backed by cliff,
The cliff in being backed by continent;
It looked as if a night of dark intent
Was coming, and not only a night, an age.
Someone had better be prepared for rage.
There would be more than ocean-water broken
Before God's last "Put out the light" was spoken.
Rozbouřené moře 1.jpg
(c) dvemuchomurky alias larkinh
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one