ikona.png
Narodila jsem se v Čechách, bydlím ve Skotsku.
Kdysi kamarádka mé kamarádky potřebovala do školy přeložit něco z němčiny. Nabídla jsem se, že jí pomohu, a ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že mě překládání baví. A tak vznikly tyto stránky...
Mám ráda zelenou barvu a miluji jedovaté rostliny. Mám jich plnou zahrádku a neustále řeším problém, že je moc malá a žádné další se mi tam už nevejdou...
Zajímám se o alchymii a mým snem je naučit se extrahovat jedovaté sloučeniny z rostlin. Hodiny lektvarů by rozhodně patřily k mým nejoblíbenějším :)
Kromě ISEM překládám i Kámen manželství - pod jiným nickem, ale jsem to pořád já :) odkaz najdete v rubrice Odkazy
HG-SS.jpg
obrázek v záhlaví (c) SeverusSnapesAngel
Humans need fantasy to be human. (Death)
People must believe in things that aren't true. How else can they become? (Death)
Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Nebo použijte RSS kanál

Chybějící scéna ke kapitole 14

Autorka: WatchersGoddess
Link na originál: http://www.fanfiction.net/s/3873268/16/
Souhlas s překladem: Ano
Překlad: dvemuchomurky
Betaread: nebetováno

 K této scéně: Draco prostě nikdy nedělá to, co by měl…

 

 ooOoo

-     večer, ve kterém Hermiona utíkala po chodbách hradu

 

Severus rozmrzele zavrčel, když z krabice vyndal dva igelitové sáčky s přísadami. Už celá léta se ptal, proč kouzelnické firmy posílají přísady do lektvarů v igelitových pytlících? Tyhle věci snižují kvalitu a kromě  toho existuje podstatně jednodušší kouzlo, které má minimálně dvakrát tak lepší účinek než tohle. A především nezanechává žádné odpadky, kterých se pak člověk musí zbavovat. Rozladěně vybalil kočičí mátu a sušenou nať hvozdíku a po podrobném prozkoumání (jímž by rostliny neprošly, pokud by se jednalo o jeho soukromé zásoby) je uložil do skříně na přísady, studentům nepřístupné.

Vlastně bylo neobvyklé, že vybaloval dodávku školních zásob. To byla práce, kterou s oblibou zadával při trestech prvákům. Bohužel dnes tu neměl žádné prváky a kromě toho potřeboval přijít na jiné myšlenky.

O několik minut později - zrovna testoval čistotu dračí krve - se ozvalo zaklepání na dveře. Vyzval dotyčného, aby vstoupil, aniž by se ohlédl. „Sedněte si, Draco!" přikázal mladíkovi.

Nedostal žádnou odpověď, potvrzující identitu studenta. Trvalo mu ještě několik minut, než krabici ze zásilkového obchodu s přísadami vyložil a přeměnil ji na ručník. Ten složil a přidal k ostatním, naprosto identickým. Dostával zásilky častěji, než stačil ručníky spotřebovávat, ale v případě nutnosti se budou hodit ve školní kuchyni. On ale určitě nebude ten, kdo je donese domácím skřítkům. Měl lepší věci na práci, než celou věčnost poslouchat výlevy vděčnosti.

Občas se Draco odhodlal k řeči, ale pokaždé, když Severus zaslechl, že se nadechl, zdvihl ruku a přiměl ho tak k mlčení. Teď, když se k němu otočil, využil Draco toho, že mu jeho učitel věnuje pozornost, a dal průchod své nespokojenosti: „Co jste ode mne chtěl, pane? Nemám čas vás pozorovat při uklízení. Kromě toho už není tak jednoduché se nepozorovaně vyplížit ze společenské místnosti. Nikdo mi nevěřil, že jdu do knihovny!" Rukou máchl k tašce, která stála vedle stolu.

Severus zdvihl obočí. Od té doby, co Draco pracoval na úkolu od Pána Zla, jeho respekt vůči učitelům enormně poklesl. Ale že mezitím utrpěla také jeho vynalézavost, tak toho si všiml poprvé. „Jestli je vám to milejší, můžu vám příště uložit trest. Důvodů k tomu mi dáváte dost. Ale nečekejte, že byste tuto místnost opustil před půlnocí." Opřel se o katedru a zkřížil ruce - byl to ten druh chladnokrevného gesta, jež obvykle nerad používal. Nicméně se jednoznačně hodilo k vyrovnaným a především věrným Smrtijedům, které musel napodobovat.

Draco neodpověděl, jenom nakrčil nos. Při tom se tak moc podobal Narcise, že Severusovi přeběhl po zádech mráz. Narcisa zvládla už ve svém mládí, aby se při jejím jediném pohledu ostatní cítili, že se ráno museli zapomenout osprchovat.

„Zavolal jsem vás," promluvil Severus, „protože už dále nemohu trpět způsob, jakým se chováte ve vyučování. Jste nepozorný, vzpurný a neděláte, co vám člověk řekne. Nevšímal bych si toho, kdyby se jednalo pouze o moje hodiny, ale ostatní profesoři se na mě už kvůli tomu několikrát obrátili."

„Tak si pro mě vymyslete nějakou omluvu," odpověděl Draco, přesto jeho hlas nezněl ani tak sebejistě, jak zamýšlel, ani se mu nepovedl arogantní úšklebek.

„Není mojí starostí, že budete vyloučen ze školy. Já jsem pouze vaší kontaktní osobou a spojením na Pána Zla. Nemohu si dovolit, abych se choval nějak nápadně - a vy také ne." Svá poslední slova podtrhl důrazným pohledem.

Draco sklopil oči a smířil se očividně s jeho odpovědí. „Je to všechno?" zeptal se nakonec.

„Ne." Severus vystrčil bradu o malý, přesně vypočítaný kousek dopředu, potom udělal dva velké kroky a opřel se o desku stolu před Dracem, takže mladík se musel zaklonit. „Raději ukažte, že jste dorostl do této dvojí role, nebo zmizte ze scény, jakmile se vám k tomu nabídne příležitost."

Draco přimhouřil oči. „Je to výhrůžka, pane?"

„Jenom dobře míněná rada." Ještě několik vteřin shlížel na svého studenta a pak kývl hlavou směrem ke dveřím. „Zmizte!" Draco popadl svou tašku a chtěl vstát. „A ať vás ani nenapadne se ukázat zítra na vyučování bez domácích úkolů!"

„Ano, pane!" zabručel mladík a odešel s taškou lajdácky zavřenou a hábitem sklouznutým na stranu.

Severus se za ním díval se sevřenými rty. Teprve když se za ním zavřely dveře a chvíli bylo naprosté ticho, dovolil svým ramenům o kousek poklesnout. Nikdy předtím mu role věrného Smrtijeda nepřipadala tak těžká jako v posledních týdnech.

Masíroval si ztuhlou šíji, zatímco se otočil a zapálil v laboratoři pochodně. Vedle v kabinetu na něj ještě čekala hromádka domácích úkolů. Úkol Hermiony Grangerové ležel úplně nahoře. Starostmi svraštil obočí. Už nějakou dobu pozoroval, jak se zhoršuje její zdraví. Teprve dnes si všiml toho, jak hodiny bezcílně pobíhá po hradě. Brzy nastane čas, aby splnil svůj slib.

30.12.2012 19:12:29
dvemuchomurky
Rozbouřené moře 3.jpg
Robert Frost
ONCE BY THE OCEAN

The shattered water made a misty din.
Great waves looked over others coming in
And thought of doing something to the shore
That water never did to land before.
The clouds were low and hairy in the skies,
Like locks blown forward in the gleam of eyes.
You could not tell, and yet it looked as if
The shore was lucky in being backed by cliff,
The cliff in being backed by continent;
It looked as if a night of dark intent
Was coming, and not only a night, an age.
Someone had better be prepared for rage.
There would be more than ocean-water broken
Before God's last "Put out the light" was spoken.
Rozbouřené moře 1.jpg
(c) dvemuchomurky alias larkinh
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one