ikona.png
Narodila jsem se v Čechách, bydlím ve Skotsku.
Kdysi kamarádka mé kamarádky potřebovala do školy přeložit něco z němčiny. Nabídla jsem se, že jí pomohu, a ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že mě překládání baví. A tak vznikly tyto stránky...
Mám ráda zelenou barvu a miluji jedovaté rostliny. Mám jich plnou zahrádku a neustále řeším problém, že je moc malá a žádné další se mi tam už nevejdou...
Zajímám se o alchymii a mým snem je naučit se extrahovat jedovaté sloučeniny z rostlin. Hodiny lektvarů by rozhodně patřily k mým nejoblíbenějším :)
Kromě ISEM překládám i Kámen manželství - pod jiným nickem, ale jsem to pořád já :) odkaz najdete v rubrice Odkazy
HG-SS.jpg
obrázek v záhlaví (c) SeverusSnapesAngel
Humans need fantasy to be human. (Death)
People must believe in things that aren't true. How else can they become? (Death)
Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Nebo použijte RSS kanál

Chybějící scéna ke kapitole 15

Autorka: WatchersGoddes
Link na originál: http://www.fanfiction.net/s/3873268/17/
Souhlas s překladem: Ano
Překlad: dvemuchomurky
Betaread: nebetováno

 

ooOoo

-     poté,  co Dobby přinesl návod na Hermionin recept a ona je opět v bezvědomí

 

Severus postavil tác s přísadami na výrobu protijedu na pracovní stůl, sklonil se a otevřel malá dvířka po levé straně. Popaměti sáhl po lahvi Ohnivé whisky a postavil ji na tác. Z poloviny plná. To by mělo pro začátek stačit.

Skleničku už nehledal. Vzal tác a přešel do laboratoře. Podvědomým, ale nesoustředěným pohybem nalil do měděného kotlíku vodu a zavěsil ho nad oheň. Potom odzátkoval Ohnivou whisky a s receptem v jedné ruce a s lahví v druhé se opřel o stůl.

Její změny byly opravdu zajímavé. To vysvětluje, proč mohla lektvar užívat tak dlouho. Zatímco pročítal seznam přísad a postup vaření, stále více se mračil. Když dočetl až na konec, syčivě vydechl a láhev přiložil k ústům. Vysokoprocentní alkohol si vypálil svou cestu do jeho žaludku a přinesl s sebou malý zbytek rozumu. Nicméně tenhle rozum mu výjimečně nepomohl postoupit kupředu. Spíš naopak. Umožnil mu, aby mohl podrobněji, než mu bylo milé, analyzovat události dnešního večera.

Když voda v kotlíku poprvé zabublala, otočil se a láhev postavil na stůl. Zlatavá kapalina zašplouchala a ozvalo se tiché žbluňknutí. Severus se oběma rukama opřel o hranu stolu a hlavu svěsil mezi rameny. Když zavřel oči, objevil se mu před očima výjev, kdy se složila. Právě tak daleko, aby ji nestihl zachytit. Náraz její hlavy na zem bude slyšet ještě hodně dlouho.

Potichu zavrčel a donutil se sledovat kotlík před sebou. Skoro si přál, aby ji byl býval odnesl k Poppy. Protijed by se mu vařil líp, kdyby věděl, že na ni někdo dohlíží. Možná neměl Dobbyho posílat pryč.

Ale Dobby nebyl hloupý. Byl to sice domácí skřítek, ale ne hloupý. Všiml by si, že se mezi ním a jeho studentkou děje něco, co by Albuse určitě zajímalo. A oddanost domácích skřítků řediteli byla naneštěstí větší, než jakou prokazovali jemu. Potřásl hlavou a odfrkl si.

Nasypal do vařící vody nějaký prášek. Hladina v kotlíku se okamžitě uklidnila, voda se zbarvila na zeleno a čekala na jeho další krok. Vzal do ruky mandragoru, rychle ji očistil a nakrájel na plátky, které vhodil do kotlíku. Ne, dnes by na nikoho svou precizní prací dojem neudělal.

O to víc ho ale zarazilo, že se sotva dokázal soustředit. Zašlo to už opravdu tak daleko, že ho nějaká studentka dokázala vyvést z rovnováhy? Stačila pouhá znalost toho, že je do něj zamilovaná, aby to u něj vyvolalo podobné pocity?

„Nesmysl," zaklel potichu, obočí stažené tak, až se mezi ním vytvořila hluboká vráska. Vdechl výraznou vůni vařené mandragory a uvědomil si, že ještě neskončil. Bez přemýšlení vhodil do hmoždíře několik bobulí, posypal je solí a začal směs systematicky drtit. Tahle směs jí neudělá dobře, tím si byl jistý.

Znovu vzal do ruky návod a přečetl si ho. Změnila několik věcí, které způsobily, že lektvar byl hůře stravitelný. Její znalosti působení jednotlivých přísad nebyly zatím tak velké, aby mohla něco takového posoudit. Ale základy pro to měla. Základy, na kterých by mohl…

Severus zatřásl hlavou a přimíchal rozdrcenou směs do lektvaru. Změna jeho barvy mu ukázala, že stále ještě není hotový.

Po Lily už nikoho dalšího nemiloval a byl s tím vždycky smířený. Proč by na tom měl právě teď něco měnit? Jen protože se do něj zbláznila? To, že její pozorovací schopnost není bezpodmínečně nejlepší, mu ukázalo už to, že Pottera a Weasleyho počítá mezi své přátele.

Ale čím déle vařil lektvar a přemýšlel o tom, že leží v jeho obývacím pokoji v bezvědomí a v ohrožení života, tím více se ho zmocňovaly obavy, že tahle věc nemá s racionálním rozhodováním nic společného. Nemělo to nic společného ani tenkrát u Lily, a následky měl před očima dodnes.

Stálo to za to riziko? Byla jako Lily?

Severus si povzdechl, zatímco ztracený v myšlenkách míchal lektvar a nakonec sundal kotlík z ohně. Měl by přestat o této možnosti přemýšlet. Opatrně naplnil malou lahvičku protijedem a přiložil ji ke hřbetu ruky. Byl ještě moc horký na to, aby jí ho mohl dát.

Navzdory svému zvyku, vše nejprve uklidit, opustil laboratoř. Rychlými kroky přešel kabinet a neohlížel se vlevo ani vpravo. Stejně rychle prošel kolem ní, ani se na ni nepodíval, a vešel rovnou do koupelny. V malé skříňce pod umyvadlem stála miska, kterou za pomoci hůlky zduplikoval. Jedna zůstala prázdná, druhou naplnil vlažnou vodou a vložil do ní čistou žínku.

Potom přetočil kohoutek na studenou a pod proudem vody přidržel lahvičku s lektvarem. Neměl dost času čekat, až sám vychladne. Tělem se mu rozléval pocit hlodající nervozity a dráždil ho. Takhle se naposledy cítil u svých mistrovských zkoušek.

Podíval se na sebe do zrcadla a nakrčil nos. „Tomu se říká starost," poznamenala ta obvykle němá věc.

„Co bych byl bez tvé moudrosti," protáhl Severus a vrhl na zrcadlo pronikavý pohled. To zůstalo naštěstí potichu.

Konečně vypnul vodu, vzal do ruky obě misky a vrátil se do obývacího pokoje. Neměl jinou možnost, než se na ni podívat. Splihlé vlasy, bledý obličej, zavřené oči a suché rty. A právě tak, jak se na ni při svém příchodu odmítl podívat, musel teď uznat, že má o ni strach. A že vůbec nedává smysl, nemyslet na její jméno. Třebaže o ní začal definitivně uvažovat jako o Hermioně.

30.12.2012 19:13:47
dvemuchomurky
Rozbouřené moře 3.jpg
Robert Frost
ONCE BY THE OCEAN

The shattered water made a misty din.
Great waves looked over others coming in
And thought of doing something to the shore
That water never did to land before.
The clouds were low and hairy in the skies,
Like locks blown forward in the gleam of eyes.
You could not tell, and yet it looked as if
The shore was lucky in being backed by cliff,
The cliff in being backed by continent;
It looked as if a night of dark intent
Was coming, and not only a night, an age.
Someone had better be prepared for rage.
There would be more than ocean-water broken
Before God's last "Put out the light" was spoken.
Rozbouřené moře 1.jpg
(c) dvemuchomurky alias larkinh
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one