Chybějící scéna ke kapitole 21 - 2/3

Autorka: WatchersGoddess
Link na originál: http://www.fanfiction.net/s/3873268/25/
Souhlas s překladem: Ano
Překlad: dvemuchomurky
Betaread: nebetováno

K této scéně: Nic nezůstane naprosto nepovšimnuto. Ale lidé si události nevysvětlují správně.

ooOoo

- zatímco Hermina leží Severusovi v náručí

Skučel a prosil, zvracel a žebral. Plazil se a křičel, nadával a hrozil. Přesto nic z toho nepřimělo jeho otce, aby ukončil tuhle bídnou kletbu. Byl stejně jako jeho matka odsouzený k tomu, aby přestál svůj trest a přijal ho jako pravý Smrtijed: s důstojností a vážností.

Ale Draco třes a škubání těla nepovažoval za důstojné,  a už vůbec ji neviděl v odporné příchuti napůl strávené potravy, kterou jeho vzbouřený žaludek neustále vyvracel. Ve skutečnosti se ještě nikdy necítil tak nedůstojně.

Proto byl taky sám. Jeho otec odešel poté, co mu řekl, že mu nepomůže. Jeho matka bojovala s následky crucia, jehož důvod se Draco dozvěděl teprve poté, co se Lucius ujistil, že o tom skutečně nic nevěděl. A domácí skřítky pokaždé poslal pryč. Stejně by mu nemohli pomoct.

Neustále pozoroval modrý zářící bod pod kůží, který putoval cévami celým jeho tělem. A pokaždé si stále více přál, aby znal protikouzlo. Byl dokonce připraven vyzkoušet štěstí použitím různých kouzel. Jenže pokaždé se to akorát zhoršilo.

Teprve pozdě odpoledne se mu náhle ulevilo. Ucítil, jako kdyby někdo položil svoje teplé ruce na jeho studené. A od té chvíle se teplo rozšiřovalo do celého jeho těla. Jako kdyby ho někdo objal a předával mu svoje vlastní tělesné teplo.

Draco si povzdechl a chraplavě se zasmál. Zřídkakdy v minulosti se cítil tak příjemně. A nikdy dřív nic takového tak strašně moc nepotřeboval, až věřil, že zemře, když to přestane. Ani sex nebyl nikdy tak proklatě dobrý!

Protože vzrušení nešlo nikdy tak hluboko jako teplo, které pronikalo do jeho těla odnikud.

Vyčerpaně klesl na postel a pootevřenýma očima zíral do temnoty. Zima pomalu mizela, jako kdyby někdo někde otevřel nějaký ventil. Každým úderem srdce unikala jeho póry - trvalo to tak dlouho, dokud si neuvědomil, že se vlastně začal potit.

Právě když usínal, otevřely se dveře jeho pokoje a dovnitř vstoupila štíhlá postava. Narcisa tichounce přešla k lůžku svého syna a posadila se k němu. Prsty se jí ještě třásly, když ho uchopila za ruku a ukončila to zvláštní kouzlo.

„Jak se ti daří, Draco?" zašeptala slabým hlasem. Druhou rukou si pevně přidržovala deku, kterou měla přehozenou kolem ramen.

„Báječně," zamumlal Draco a s námahou se převrátil na bok. „Konečně to přestalo."

Narcisa mu jemně odhrnula vlasy z čela. „Věděla jsem, že Severus najde nějaký způsob…"

Draco nenašel sílu, aby na to něco odpověděl.