ikona.png
Narodila jsem se v Čechách, bydlím ve Skotsku.
Kdysi kamarádka mé kamarádky potřebovala do školy přeložit něco z němčiny. Nabídla jsem se, že jí pomohu, a ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že mě překládání baví. A tak vznikly tyto stránky...
Mám ráda zelenou barvu a miluji jedovaté rostliny. Mám jich plnou zahrádku a neustále řeším problém, že je moc malá a žádné další se mi tam už nevejdou...
Zajímám se o alchymii a mým snem je naučit se extrahovat jedovaté sloučeniny z rostlin. Hodiny lektvarů by rozhodně patřily k mým nejoblíbenějším :)
Kromě ISEM překládám i Kámen manželství - pod jiným nickem, ale jsem to pořád já :) odkaz najdete v rubrice Odkazy
HG-SS.jpg
obrázek v záhlaví (c) SeverusSnapesAngel
Humans need fantasy to be human. (Death)
People must believe in things that aren't true. How else can they become? (Death)
Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Nebo použijte RSS kanál

Chybějící scéna ke kapitole 32

Autorka: WatchersGoddess
Link na originál: https://www.fanfiction.net/s/3873268/35/
Souhlas s překladem: Ano
Překlad: dvemuchomurky
Betaread: Aiden

 
K této scéně: Minerva a Severus... to je samo o sobě fascinující.
 
 
ooOoo
 
- Poté co Hermiona předá profesorce McGonagallové protijed
 
Minerva se neobtěžovala takovými detaily jako je zaklepání na dveře a vyčkání na výzvu ke vstupu. Severus dal už mnohokrát najevo, že sám takové věci považuje za zbytečné, a dnes se jí jeho postoj hodil.

"Nevěřím, že tvá důvěra v mé schopnosti je tak zakrnělá!" řekla, sotva otevřela dveře.

Mistr lektvarů vzhlédl od svých papírů s vytaženým obočím. Minerva nejen že viděla, jak svým pohledem její tělo prohmatává, ona to mohla dokonce cítit. Tak intenzivní pohled jako jeho šimral jako šampaňské na kůži.

Když našel to, co hledal, opřel se pohodlně v židli se spokojeným výrazem ve tváři. "Měla bys být ráda, že to tak je. Naginin jed je velmi nepříjemný a není o nic příjemnější, když se musí čekat na uvaření protijedu."

McGonagallová ohrnula nos. "Když už jsem předmětem tvých bezmála jasnovidných předpokladů, tak mi dej aspoň dostatečně velkou dávku." Ruku položila na opěradlo jedné z židlí a opřela se o ni. Kouzelné protijedy působily obecně dostatečně rychle, nebyla to žádná hračka, určit dobu zpoždění účinku.

Severus se ušklíbl. "Musela tě pořádně kousnout, přesně jak jsem si myslel."

Zatímco vstával od svého stolu, Minerva protočila oči. Severus si vychutnával své vítězství. "To se mi líbí!" dodal ostrým tónem.

"Nezapomeň na to, s kým mluvíš! Mohlo by mě napadnout oživit zařízení tvého kabinetu."

Snape zamlaskal. "Neslibuj, co nemůžeš splnit." Přesto dlouhým kroky a s vlajícím hábitem přešel do laboratoře.

Minerva něco potichu skotsky zamumlala a pomalu ho následovala. Uštknutí ji dost omezovalo; přestože jed mezitím ztratil na účinnosti, aby jí skutečně uškodil, způsoboval silné pálení, které bylo tím nepříjemnější, čím rychleji se pohybovala.

Proto v ní jeho obzvlášť dobrá nálada vyvolala pochyby. Obvykle to mělo nějaký důvod, když byl jeho sarkasmus nahrazen vrozeným pesimismem. Zatím ho v takové náladě zažila jen zřídka. Naposledy to bylo... už si na to ani nedokázala vzpomenout. Něco se dělo.

Severus už měl naplněný malý šálek druhou dávkou protijedu, když vešla do laboratoře, naštvaná, že cítí každý z těch jednaosmdesáti let.

Snape jí podal lektvar. "Přeji dobrou chuť!"

Minerva si vzala šálek a pevným hlasem odpověděla: "Slàinte mhath!" 1)

Zatímco už podruhé pila příšerně chutnající mok, Severus se tvářil mírně pobaveně. Znovu zazátkoval velkou lahev a postavil ji zpátky do regálu.

"Měl bys zapracovat na chuti," řekla nakonec Minerva zdrsnělým hlasem a šálek odložila na kraj umyvadla, jež bylo zabudováno do zdi nedaleko skříní na lektvaristické pomůcky.

"To říkají všichni."

"To musí být tím, že všichni mají to, čemu se říká chuťové pohárky," uštěpačně odpověděla. Zatímco čekala, až začne protijed působit a zase bude moci pevně stát, načala tu vážnější část toho, co se stalo: "Je možné, že mě Nagini poznala v mé zvěromágské podobě."

Severus zavřel skříň se zásobami. "Včas se to dozvím. Do té doby musíme čekat."

Minerva přikývla, ale rozmrzele přitom stiskla rty. Vyčkávání nepatřilo k jejím silným stránkám. Aby přišla na jiné myšlenky, vytáhla svou hůlku. Zranění, které jí způsobila Nagini, se stávalo skutečně otravným.

"Chceš se propíchnout?" zeptal se Severus protáhle, když viděl, co má v úmyslu. Minerva se na něj chladně podívala a přivřela oči. "Ptám se jen, abych ti v tom omylem nezabránil."

"Neprovokuj. Místo toho bys mi mohl jednoduše pomoct. Pak si možná rozmyslím, abych ti zakrvácela celou podlahu."

"Škoda. Tvoje krev je v dobré společnosti." Přesto vytáhl hůlku a zbavil její lýtko dvou malých dírek, které tam zanechala Nagini. Také ránu vyčistil a opravil hábit, takže nikdo nepozná, že byla vůbec někdy zraněná.

Nějak to k němu nesedělo a ona chtěla zjistit, o co tu jde: "Vzpomínám si na dobu, kdy ti mávání hůlkou tolik nešlo."

"A? To mi muselo nějak vypadnout z hlavy," odpověděl jen tak mimochodem. "Už ten protijed působí?"

"Ano, díky." Upravila si oblečení a zaujala svůj obvyklý postoj.

"Dobrá. Můžeš zase odejít." Ukázal na dveře do laboratoře za jejími zády a tak náhle se od ní odvrátil, že neměla příležitost ho zadržet. Dveře do kabinetu se za ním hlasitě zabouchly.

Minerva sotva slyšitelně mlaskla jazykem a potřásla hlavou. "Slavík, slavík..." mumlala si pod nos. Pak se poddala svému údělu a odešla z laboratoře cestou, kterou jí ukázal Severus. Než za sebou zavřela dveře, na zdech zhasly svíčky a nastala tma.

- - - - -

Pozn. překladatelky:
1) skotskou kelštinou "Na zdraví!", velmi přibližná výslovnost je "šlángte va"
01.12.2014 20:57:21
dvemuchomurky
Rozbouřené moře 3.jpg
Robert Frost
ONCE BY THE OCEAN

The shattered water made a misty din.
Great waves looked over others coming in
And thought of doing something to the shore
That water never did to land before.
The clouds were low and hairy in the skies,
Like locks blown forward in the gleam of eyes.
You could not tell, and yet it looked as if
The shore was lucky in being backed by cliff,
The cliff in being backed by continent;
It looked as if a night of dark intent
Was coming, and not only a night, an age.
Someone had better be prepared for rage.
There would be more than ocean-water broken
Before God's last "Put out the light" was spoken.
Rozbouřené moře 1.jpg
(c) dvemuchomurky alias larkinh
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one