ikona.png
Narodila jsem se v Čechách, bydlím ve Skotsku.
Kdysi kamarádka mé kamarádky potřebovala do školy přeložit něco z němčiny. Nabídla jsem se, že jí pomohu, a ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že mě překládání baví. A tak vznikly tyto stránky...
Mám ráda zelenou barvu a miluji jedovaté rostliny. Mám jich plnou zahrádku a neustále řeším problém, že je moc malá a žádné další se mi tam už nevejdou...
Zajímám se o alchymii a mým snem je naučit se extrahovat jedovaté sloučeniny z rostlin. Hodiny lektvarů by rozhodně patřily k mým nejoblíbenějším :)
Kromě ISEM překládám i Kámen manželství - pod jiným nickem, ale jsem to pořád já :) odkaz najdete v rubrice Odkazy
HG-SS.jpg
obrázek v záhlaví (c) SeverusSnapesAngel
Humans need fantasy to be human. (Death)
People must believe in things that aren't true. How else can they become? (Death)
Přihlaste se k odběru novinek na stránkách
Nebo použijte RSS kanál

Chybějící scéna ke kapitole 48 (druhé části)

Autorka:WatchersGoddess

Link na originál: https://www.fanfiction.net/s/3873268/52/
Souhlas s překladem: Ano

Překlad: dvemuchomurky
Betaread: nebetováno

 
 
 

    ooOoo
 

- Přenos Brumbálovy moci na Harryho

 

Když Snape otevřel dveře do svého sklepního brlohu a prohlížel si ho svýma černýma očima jako nějaký anděl zkázy, Harry se sám sebe ve vší vážnosti ptal, jestli by se raději neměl otočit a zmizet. Jestli by mohl říct Omlouvám se, ale spletl jsem si dveře. Nebo jestli ho Snape chytne za krk a s vyceněnými zuby a zlomyslným úsměvem na rtech ho odtáhne do svého doupěte.

Na své otázky nedostal žádnou odpověď, protože do toho pekla vstoupil dobrovolně sám.

“Pottere,” zaskřípal zuby Snape a zněl při tom jako rezavá pila.

“Snape,” odpověděl Harry, ačkoliv se Snapeovu tónu nemohl vyrovnat.

Dveře se za ním zabouchly, až se rozcinkaly sklenice na policích. Lektvarista odešel do učebny a tam čekal, až ho mladík bude následovat. Harry však stál tvrdohlavě na místě. Vydržel to celé dvě minuty, než se vzdal.

“Víte, že vás nemůžu vystát,” zamumlal Harry ve dveřích do třídy. Na cestě z jeho mozku do úst se však nějak vytratila všechna jeho zlost, možná vzhledem k Jeho Protivnosti, která stála opřená u stolu a se založenýma rukama na něj čekala.

“Skutečně? A já se domníval, že jsme nejlepší přátelé,” suše odvětil Snape a mlaskl jazykem. “Jak jsem se mohl nechat tak oklamat…”

Harry zkřivil obličej. Jak může Hermiona… Stát! Jestli si tuhle otázku položí ještě jednou, přijde kvůli tomu o rozum. Jenom to přijmout a být zticha - a na několik let zapomenout na větu Já to říkal od začátku. Pak bude mít jejich přátelství možná šanci. Jestli mezitím Snapea nezabije v afektu.

“Pokud už jste skončil se svými fantaziemi o vraždě, mohli bychom ukončit tu nepříjemnou část dnešního setkání a přejít k přenosu moci,” ozvala se Harryho noční můra ze školních let, zatímco stavěla dvě židle proti sobě  v prostoru mezi  katedrou a školními lavicemi.

“To mi čtete myšlenky?”

“Ne. Ale dokáži číst ve vaší tváři jako v otevřené knize. Abych ale jednou provždy odpověděl na některé vaše otázky. Nemám žádnou jemnou stránku. Nikdy nebudeme přáteli. Nikdy vás nepoprosím, abyste se stal kmotrem mých dětí - nemusíte tedy vůbec přemýšlet, jak odmítnout, aniž byste se stal obětí mé odvety. A to, co je mezi  Hermionou a mnou, není vaše věc. Můžeme?” Ukázal na jednu ze židlí.

Rudý Harry si bez protestů sedl. Zvedl oči, zatímco horkost z jeho tváří pomalu ustupovala, a prsty pevně sevřel okraj sedadla. “Protože jste v hovorné náladě, mám pár dalších otázek.”

“Jaké?” zeptal se Snape netrpělivě, když mladík mlčel.

“Myslel jsem, že si je dokážete přečíst z mého obličeje?” nedokázal si Harry odpustit otázku.

“Tuto záležitost můžu vyřídit dvěma způsoby, Pottere,” zavrčel Snape výhružně.

Harry si odfrkl. “Že to bude nepříjemné, je jisté tak jako tak.”

Snape zdvihl obočí.

“Co se stane, když najednou budu mít tuhle moc v sobě?”

“Budete ještě mocnější,” odpověděl Snape protáhle.

“Ne, vážně?” řekl Harry s ohrnutými rty.

Lektvarista protočil oči, těžce si povzdechl a opřel se dozadu. Židle pod ním zavrzala. “Pár dní budete muset cvičit, než si navyknete na novou úroveň své moci. Pak ji budete moci používat, jako byste ji měl od narození. Kromě tohoto se nestane vůbec nic.”

“Ale to bude možné, jen když ji přijmu,” opakoval Harry to, co mu odpoledne vysvětlovala Hermiona.

“Přesně. Proto bych vám nedoporučoval, abyste se snažil o cokoliv jiného.”

“Jinak co?”

“To je irelevantní, protože tento případ nenastane.”

Harry zasténal. “Už vám někdy někdo řekl, že jste mizerný učitel?”

“Ano. Je podivuhodné, že tento postřeh přišel vždy jen od mizerných studentů. Už jste položil všechny vaše otázky?”

Harry nespokojeně sevřel rty. “Všechny, u kterých existovala šance, že mi na ně odpovíte,” odpověděl a zkřížil ruce.

“Dobře. Pak můžeme tedy začít.”

Snape se znovu trochu předklonil a než se Harry vzpamatoval, přidržel mu před obličejem velmi ostře vypadající nůž.

Harrymu se na malý okamžik zastavilo srdce, než se znovu divoce rozeběhlo. Snape mu ale nedal příležitost k neuvážené reakci - Harry v duchu děkoval Merlinovi, protože se už dost ztrapnil -, stáhl nůž a jedním rychlým pohybem přejel ostřím přes svou dlaň. Z rány okamžitě vytryskla temně rudá krev a vytvořila potůček. Snape při tom ani nemrkl.

“Jak to vypadá, Pottere? Uděláte to sám nebo to necháte na mně?” zeptal se s úsměvem psychopatických vrahů z horrorových filmů, na které se Dudley tak rád díval, když byl doma sám.

“Udělám to,” rozhodl se Harry a odhodlaně uchopil nůž. Nejprve si nedůvěřivě prohlédl krvavé šmouhy, které zůstaly na stříbrné čepeli, ale jestli dobře pochopil celý plán, brzy mu bude v žilách kolovat víc Snapeovy krve, než by se mu líbilo.

Pokrčil tedy rameny a přejel ostřím přes svou dlaň. Bylo tak ostré, že bolest nenastoupila ihned a ani nebyla tak velká, jak očekával. Dokonce se mu podařilo tvářit se stejně nezúčastněně jako Snape.

Lektvarista mu sebral nůž a vzal ho za ruku tak, že se obě rány překrývaly a jejich krev se mohla smísit. Harry si ještě všiml, jak zavřel oči a zaklonil hlavu, a pak brnění v ruce odvedlo jeho pozornost jinam.

Bylo to cítit tak, jak si Harry představoval tok elektrického proudu v kabelu vysokého napětí. Jako roj včel, který se šílenou rychlostí pohyboval jeho tepnami a sem tam ho bodnul.

Brnění, které způsobilo v jeho ruce třas, proteklo jeho rukou do hrudi, vytvořilo tam kouli a pohybovalo se dál skrz celé jeho tělo. Většina však putovala přímo do jeho mozku. Jeho týl a krční svaly se bolestivě napjaly a uvnitř hlavy cítil tak obrovský tlak, až si začal myslet, že mu to vytlačí oči z důlků. Vykřikl a ztratil vědomí.

opoOoo

Severus volnou rukou chytil bezvládné tělo naproti sobě a držel ho vzpřímeně, dokud z něj neodtekla poslední kapka Albusovy moci. Pak uvolnil svou ruku a zašklebil se, protože krev jejich dlaně slepila k sobě. Přál si, aby věděl, jak to tenkrát s ním Albus udělal. Elegantním způsobem prostřednictvím nitrozpytu. On sám znal jen způsob pomocí krve.

Opatrně nechal Potterovo tělo klesnout k zemi a dovolil si na okamžik projevit slabost, když se místnost kolem něj točila a od žaludku se mu udělalo nevolno. Pokožku měl studenou a vlhkou potem. Nesnášel tohle hraní si s mocí.

Když vypil životabudič, vyléčil si nejprve svou dlaň a pak ránu na ruce Pottera. Pak se s knihou posadil zpět na židli vedle Potterova těla ležícího na studené zemi a čekal.

Trvalo to asi hodinu a půl, než se mladík pohnul. Přetočil se na záda a mrkal nahoru na Severuse, který si dal velkou námahu, aby mu připravil nepříjemné probuzení. “Sto let už dávno uběhlo, Růženko.”

Potter zasténal. “Nenávidím vás.”

“Děkuji, nápodobně. Ale abychom přešli k detailům, které nás nejvíce zajímají - cítí se nová moc pohodlně v tom obrovském prázdném prostoru ve vaší hlavě?”

Harry svraštil čelo, pak se posadil a promnul si ho. “Vypadá to tak.”

“Slyšíte cizí hlasy?”

Potter zaváhal. “Ne.”

Bylo zřejmé, že lže. Ale Severus tenhle druh lži znal. Nebude se snažit z něj vydolovat pravdu a pak mu ještě pomáhat. Na to má přátele. “Dobře. Pak tedy zmizte!”

Sledoval, jak se Potter vydrápal na nohy, doklopýtal ke dveřím a bez ohlédnutí odešel.

Přesně na čas, protože životabudič přestal působit. Severus se na chvějících se nohou dobelhal přes kabinet a obývák do ložnice a padl na postel. Pokusil se tomu zabránit, ale Albusova moc v něm byla příliš dlouho. Jeho tělo ji začalo používat na každodenní věci. Jako sval, za nějž jeho práci vykonává někdo jiný.

“Nenávidím tebe a ty tvé plány, starý muži,” zahudroval Snape.

Odpovědí mu bylo pouze ticho.
17.12.2016 15:32:35
dvemuchomurky
Rozbouřené moře 3.jpg
Robert Frost
ONCE BY THE OCEAN

The shattered water made a misty din.
Great waves looked over others coming in
And thought of doing something to the shore
That water never did to land before.
The clouds were low and hairy in the skies,
Like locks blown forward in the gleam of eyes.
You could not tell, and yet it looked as if
The shore was lucky in being backed by cliff,
The cliff in being backed by continent;
It looked as if a night of dark intent
Was coming, and not only a night, an age.
Someone had better be prepared for rage.
There would be more than ocean-water broken
Before God's last "Put out the light" was spoken.
Rozbouřené moře 1.jpg
(c) dvemuchomurky alias larkinh
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one