Autorka: Watchers Goddess
Link na originál: https://www.fanfiction.net/s/3873268/66/
Souhlas s překladem: Ano
Překlad: dvemuchomurky
Beta Read: nebetováno
ooOoo
- Večer poslední prázdninový den v Doupěti
Ginny upírala svoje oči na dveře do ložnice rodičů, zatímco se pozpátku plížila studenou chodbou. Pomalu ztrácela cit v promrzlých prstech na nohou, po celém těle jí naskákala husí kůže a plíce ji bolely z nedostatku kyslíku, jak se snažila dýchat co nejtišeji.
Kdo někdy tvrdil, že je těžké plížit se po večerce bradavickými chodbami, ten nikdy nestrávil ani jednu noc v Doupěti.
Neočekávaná měkká překážka za jejími zády ji donutila zasyčet. Srdce se jí zastavilo. To nemohla být její máma! Dveře byly pořád zavřené a dala si velký pozor, aby ani jedno prkno nezavrzalo!
Se zadrženým dechem se otočila - a uviděla dvě široce rozevřené oči, které se ve tmě nazelenale zaleskly.
“U Merlina, Harry!” zašeptala, když z ní opadlo veškeré napětí. Než mohl něco říct, položila mu ruku na ústa a odtáhla ho do koupelny, neboť to byla momentálně jediná prázdná místnost v dohledu.
Harry se potichu smál, když zavírala dveře. “Myslel jsem, že nastala moje poslední hodina.”
“A co teprve já! Co jsi dělal tak pozdě venku?”
“To samé co ty.” Vzal ji za studenou ruku a tak něžně si hrál s jejími prsty, že Ginny přeběhly po zádech zimomřavky.
“Jestli nás chytí moji rodiče, budeme mít vážný problém.”
“Nevěděl jsem, že jsou tak přísní.”
“Na tebe nejsou. Na mé bratry ostatně také ne. Ale protože jsem děvče a navíc nejmladší, tak se na mě vztahují jiná pravidla.” Ginny si trpitelsky povzdechla.
“K našim dětem budeme jednou míň přísní, slibuju!”
Ginny potlačila náhle se objevivší vzpomínku na experiment s Hermioniným lektvarem a krátké ticho zamaskovala smíchem.
“Myslíš, že jestli jednou bude naše nejmladší dívka, dovolíme jí, ještě než bude plnoletá, spát s jejím tajným přítelem?”
Harry zavřel oči. “Kdo je ten tajný přítel?” zeptal se obezřetně.
Ginny našpulila rty. “Malfoyův syn?”
“Toho prokleju až do Antarktidy, jestli se k naší dceři přiblíží na míň než deset metrů!”
Ginny se zahihňala. “Vidím, že ji čeká podobný osud jako mě.”
“To je právo starších,” odvětil bezstarostně Harry a políbil ji.
Několik minut ani jeden z nich nepoužil ústa k mluvení. Když se Ginny nakonec uvolnila v Harryho náruči, sedíc na zemi se zády opřenými o dveře, zmrzlé nohy a stísněnost místnosti už vůbec nevnímala.
“Dokážeš si představit, že Hermiona dělá něco podobného se Snapem?”
“To už s tím zase začínáš?” zeptala se unaveně.
“Sorry.” Několik vteřin bylo ticho, zatímco ji hladil rukou po zádech. “Dokážeš?”
Ginny si povzdechla. “Že Hermiona něco takového taky dělá - ano. Že to dělá se Snapem - jen těžko. Ale já beztak málokdy trávím svůj čas představováním si jiných lidí, jak se muchlují. Kromě toho ten chlap je vážně sexy. Je snad něco, co mi chceš říct o sobě a tvém názoru na Hermionu?”
Hlazení na jejích zádech přestalo. Harry mlčel.
“Vůbec nemyslíš na Hermionu, že?” uhodla Ginny příčinu jeho reakce a narovnala se, aby mu viděla do obličeje. V měsíčním světle, které pronikalo dovnitř oknem, byly jeho tváře rudé. “Víš, Harry, s Hermionou jste si podobnější, než si myslíš. Ale na rozdíl od tebe se ona rozhodla pro tu příjemnější cestu, jak se Snapem vycházet.”
“Já jsem ne… já nechci… on…,” koktal se Harry. Vypadal při tom, jako by jeho mozek na chvíli přestal úplně myslet, takže si vůbec nevšiml Ginnina malého závěru. “Já nemyslím na Snapa!” vyhrknul nakonec. “A už vůbec ne takhle!”
“To mne nesmírně uklidňuje, opravdu.” Ginny se zakřenila a přehodila jednu nohu přes Harryho, takže mu seděla na klíně. Chlad vykachlíkované podlahy nahradilo teplo jeho těla. “Jenže někdo jiný by si z tvojí fixace na ty dva mohl vyvodit něco úplně jiného.”
Harry se trochu schoulil. “Myslíš, že se chovám hloupě, že jo?”
“Nejen ty,” souhlasila Ginny a lehce se svým podbřiškem otírala o jeho ožívající klín.
“A myslíš si, že bych měl jednoduše počkat. Pravděpodobně se celý problém vyřeší sám.” Vypadalo to, jako by si vůbec nevšiml, co Ginny dělá.
“Takhle bych to neřekla…” odpověděla a zintenzivnila svoje pohyby.
“Myslíš, že spolu chtějí zůstat navěky?” Na jeho obličeji se znovu objevil šokovaný výraz.
“Já nevím. Ale jestli brzy nepřestaneš s přemýšlením o Hermionině milostném životě, tak my spolu rozhodně navěky nebudeme. Rozuměli jsme si?” Při této otázce se silně přitiskla k Harrymu, až se jeho oči o poznání rozšířily.
“Sa-Samozřejmě!”
“Bezva. Teď můžeme konečně přejít k příjemnějšímu tématu.” Vzala jeho obličej do rukou a vychutnávala si to, co Harry opravdu dobře uměl.
